Historie

Na Holoubkovském rybníce bylo vždy v zimě velmi živo. Hokejky rostly na stráních kolem a dřevěný špalík nebo tenisák dobře nahradil gumový puk. Na několika „hřištích“ současně se hrála důležitá střetnutí místních hokejových nadšenců, nejčastěji s lyžaři, kteří přijali výzvu a navlékli brusle. Často se hrálo dlouho do noci, při svitu měsíce, kdy už ani nebyl vidět puk.

První sezóna, kdy se v Holoubkově hrál organizovaný hokej, byla v roce 1931-1932. V říjnu r. 1932 se konala ustavující schůze klubu kanadského hokeje v Holoubkově. Na této schůzi byli zvoleni první funkcionáři klubu. Předsedou se stal Josef Vild, jednatelem Josef Ineman, pokladníkem František Ehrlich, vedoucím mužstva František Novák a zapisovatelem Ferdinand Režný. Současně byl stanoven první oficiální název klubu a to HCH – Hockeyový Club Holoubkov. Tento název klubu zůstal až do sloučení pod jednotnou tělovýchovnou organizaci v roce 1948.

Mužstvo bylo v sezóně 1932 – 1933 přihlášeno do mistrovské soutěže západočeské hokejové župy v Plzni a na rybníce v Holoubkově byly v zimě postaveny prvé pevné mantinely, zatím do výšky asi 20cm. V březnu 1934 se HCH podařilo porazit v přátelském utkání I. ČLTK Plzeň, mistra župy, 3:1 brankami Jana Řežného. Dále v zápase nastoupili: Jaroslav Kůla, František Riedl, Josef Vild, František Fiřt, František Třeška, Jan Kasík, a Ferdinand Řežný.

V sezóně 1934-1935 se členem župního hokejového výboru stává jednatel holoubkovského klubu Josef Ineman, kterému se daří prosadit návrhy podporující venkovské oddíly a tím rovněž i HCH.

V sezóně 1939 – 1940 bojuje mužstvo  HCH v I. třídě a je stále mezi nejlepšími v župě. Zcela nečekaně vítězí i v prvním ročníku „Binderova memoriálu“ v Plzni. Za účasti 8 družstev poráží na memoriálu SVS Plzeň 8:1, s I.ČLTK Plzeň remizuje 1:1 a losem postupuje do finále, kde vítězí nad  TK Nová Huť 1:0. Mužstvo získává putovní bronzovou plaketu a řadu dalších trofejí, což opakuje ještě v následujících dvou sezónách.

Největším úspěchem hokejové sezóny 1940 – 1941 je druhé vítězství v Binderově memoriálu. Za mužstvo HCH nastupuje dorostenecký útok Šlapák – Vinš – Černý a přispívá podstatnou měrou k tomu, že plzeňský I.ČLTK musí opět prvenství přenechat družstvu HCH. Největší událostí sezóny byl pro Holoubkov i okolí start mistra ligy I. ČLTK Praha dne 16.1. 1942. Zápas hraný v Holoubkově před 700 diváky překonal všechna očekávání. Holoubkovští se vypjali k mimořádnému výkonu a dokázali remizovat s velmi silným soupeřem 1:1. Hrdinou zápasu byl brankář Boreček, který s obráncem Josefem Jonákem měl hlavní zásluhu na krásném výsledku.

 

Lední hokej v Holoubkově již definitivně zdomácněl. Výborné ledové podmínky na holoubkovském  rybníce byly zřejmě rozhodujícím faktorem, který způsobil, že u nás vyrůstali a dozrávali výborní hokejisté dřív než v celých západních Čechách. Byla tak připravena živná půda pro nejslavnější éru holoubkovského hokeje.

Sezónu 1951 – 1952 zahájilo omlazené družstvo Sokola TOS Holoubkov s tímto kádrem hráčů: brankář Zdeněk Pech, hráči Míla Pelc, Vašek Jedlička, Zdeněk Tůma, Franta Kuneš, Luba Fišer, Jarda Veselý, Míla Vinš, Tonda Klír, Standa Adamec, Miloš Ježek, Jirka Jedlička a Jenda Jonák mladší. Suverénní vítězství v krajském přeboru bylo předzvěstí dalších úspěchů. Reprezentanti naší malé vesnice, čítající v té době necelých 800 obyvatel, se probojovali v následující sezóně do nejvyšší hokejové soutěže. Takový úspěch malého klubu bez velkých finančních možností, bez vlastního zimního stadionu, se do té doby ještě nikdy nepodařil a ani v pozdějších letech se již historie „Holoubkovských rybníkářů“ v žádném malém klubu neopakovala.

Hráči, kteří byli na soupisce pro tuto ligovou sezonu:

Brankáři:
Zdeněk Pech, Karel Šott